Exekuce

Exekuční činnost se řídí zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Exekuce majetku je jedním z nástrojů, kterým exekutor vykonává soudní rozhodnutí. Je to také nástroj, kterým lze získat finance za své pohledávky vůči dlužníkovi. Každá návštěva exekutora je však pro obyčejného člověka jedním z nejnepříjemnějších zážitků. Ovšem, byla-li vystavena exekuce, je ve velké většině případů lepší využít možností ostatních nabídek, jelikož konečná exekuce znamená ve výsledku prodej Vaší nemovitosti či dalších věcí za nejnižší cenu, dostačující k pokrytí dlužné částky.

V případě exekuce má exekutor právo sám zvolit nejvhodnější postup exekuce, aby co nejvíce uspokojil a ochránil zájmy věřitele. Svá následná rozhodnutí je poté povinen sepsat v dokumentu, který se nazývá exekuční příkaz.

Dražba exekučně zabavených nemovitostí

Bohužel pokud dojde až k nedobrovolné dražbě nemovitosti, má ji exekutor právo prodat  za cenu, která neodpovídá ceně tržní a v dané chvíli maximální. Prioritou je rychlé uspokojení potřeb věřitele a tudíž, jak je již uvedeno na řádcích výše, velmi pravdě podobně budete na konečném prodeji velice tratit. Dlužník navíc při exekuci hradí veškeré náklady s dražbou. Proto je lepší se pokusit nemovitost buďto prodat své pomocí či ji využít jako zástavu pro získání úvěru, kterým umoříme dlužnou částku. V obou případech máme mnohem větší šanci neztratit takové částky, o jaké bychom přišli při samotné dražbě.

Exekuce v České republice

V České Republice můžeme najít dvě možnosti vymožení svých pohledávek. První jsou výkony rozhodnutí, které zajišťují samotné soudní instituce, které pro tyto případy mají vlastní zaměstnance, takzvaní soudní vykonavatelé, kteří jsou placení přímo soudem a řízení o výkonu tohoto rozhodnutí je zpoplatněno podle zákona o soudních poplatcích. A dále jsou zde samotné exekuce, kde veškerá rozhodnutí a úkony provádí soudní exekutor.

Soudní výkon rozhodnutí

Tento režim v naší zemi existoval již před rokem 2001, kdy vznikli soudní exekutoři, a existuje doposud. Soud v tomto případě nepověřuje vykonat rozhodnutí exekutora, ale jak je již zmíněno výše, provede veškeré úkony samostatně za pomoci svých personálních a administrativních sil. Největší nevýhodou tohoto systému je fakt, že věřitel je nucen sám označit majetek vlastníka, který mu bude zabaven, soud majetek dlužníka samostatně nedohledává, jako to činní exekutor. Veškerou tuto činnost, jako je právě označení majetku či bankovního konta, jež bude zastaveno, dělá sám věřitel, což v praxi znamená, že je musí sám znát. Věřitel také může označit pouze jeden způsob provedení výkonu rozhodnutí (srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí nebo nemovitostí, prodej podniku, zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem). Soud nemůže provádět několik výkonů rozhodnutí současně. Jak veškeré informace napovídají je tato metoda velmi neefektivní a ve velké většině případů se tedy využívá především služeb soudních exekutorů.

Exekuce

“Návrh na zahájení exekuce podává věřitel k soudnímu exekutorovi, jenž ho následně předloží exekučnímu soudu. Soud exekuci zahájí vydáním tzv. usnesení o nařízení exekuce.” Takto zní oficiální postup při exekučním řízení s dlužníkem.

Exekuce na rozdíl od Výkonu rozhodnutí přináší věřitelům větší množství výhod. Soudní exekutor je schopen provádět exekuce vícero způsoby současně. Věřitel v tomto případě není nucen dohledávat majetek dlužníka. O veškeré úkony se stará exekutorský úřad. Exekutorský úřad také není placen ze státního rozpočtu, ale z poplatků za vyřízení exekucí.

Historická exekuce

V Čechách probíhala majetková exekuce soudního nálezu v několika fázích, při exekuci na nemovitost se uplatňovaly ale jen první tři:

1. úmluva – upomínka k zaplacení, která musela být provedena do 3 let a 18 neděl (tzv. zemská léta), jinak byl nárok promlčen,

2. zvod – pouhé uvedení oprávněného do statku povinného, kterému ale stále zůstal v držbě,

3. obranný list – výzva nejvyššího purkrabího, aby povinný statek vydal; pokud neuposlechl, byl stíhán jako odbojník zemskému právu a hrozil mu trest smrti,

4. panování – oprávněný třikrát navštívil statek povinného a vzal si tolik obilí a dobytka, kolik bylo potřeba k umoření úroků z dluhu povinného,

5. odhádání – úřední odhad ceny nemovitosti povinného,

6. vdědění (panování skutečné) – oprávněný skutečně převzal statek povinného a od jeho poddaných přijal slib člověčenství. (zdroj wikipedia)

Průběh exekuce

V případě zájmu o naše služby se můžete poptat v sekci vyvázání exekuce.

• Soud vydá na základě exekučního titulu usnesení o nařízení exekuce.

• Exekutor si zjistí majetek dlužníka z něhož bude uhrazena pohledávka a  ostatní náklady.

• Dále může nastat zablokování nemovitosti, což se děje podle Exekučního příkazu na prodej nemovitosti (zasílá se povinnému, oprávněnému a také na katastrální úřad).

• Zatím není možné s nemovitostí nakládat, jedná se především o převod majetkových práv

• Exekutor je následně oprávněn určit, kdy dojde k prodeji za pomoci znaleckého posudku podle nějž je určena cena nemovitosti.Této situaci se však stále dá předejít společnou domluvou o vytvoření splátkového kalendáře.

• Exekutorský úřad vydává dražební vyhlášku a nastává dražba.

• Katastrální úřad poté získává vyrozumění o ukončení exekuce.